Jakým způsobem si lze vybrat zameškané lekce?
Zameškané a řádně omluvené lekce lze vybat v plné výši v rámci daného kurzu. Předpokládá to flexibilitu ze strany plaváčků a jejich rodičů, to znamená, že v určitých týdnech půjdete plavat například dvakrát. Jako bonus pro ty, kteří pokračují do dalšího kurzu je i převod zameškaných lekcí z kurzu předchozího. Na vybírání náhrad ale nevzniká žádný právní nárok, je to pouze dobrá vůle klubu, a v žádném případě NELZE náhrady čerpat po ukončení kurzu (vyjma poslední zameškané lekce), ani požadovat za nevybrané lekce slevu nebo dokonce kompenzaci nákupem plavek, brýlí, pomůcek apod.
Kdy se naše děti naučí opravdu plavat?
Skutečným plavcem má dítě předpoklady se stát nejdříve ve čtyřech až čtyřech a půl letech, většinou navíc za předpokladu častého trénování, nejlépe 2-3 týdně. Pro výuku plaveckých stylů je pohybově i psychicky nejlépe připravené až kolem devíti let, ale každopádně je velmi vhodné začínat dříve, vzhledem k tomu, že se do zmíněného věku vyskytne mnohokrát v blízkosti vody, a „plaváním“ od malička předcházíme také právě možnému utonutí. V kurzech se děti učí dýchání do vody, orientaci pod hladinou, seskokům a pádům a splývavým polohám.
Nebude dítě častěji nemocné?
Nejmenší miminka zhruba do 5-6 měsíce plavou v teplé vaně v domácím prostředí, kde nedochází k přechodům přes venkovní prostředí. Starší kojenci a děti „plavou“ v bazénu, který je jim přizpůsoben velikostí i teplotou. Proto se nedoporučuje kojencům do jednoho roku vstup do veřejných bazénů, které obecně mívají chladnější vodu (pod 26°C) i chladnější vzduch v šatnách a také jim chybí zázemí pro nejmenší a velmi často i prostředí pro aklimatizaci, která by měla trvat ideálně půl hodiny, a která má právě velmi podstatný význam proto, aby plavající děti nebyly zbytečně nemocné. Zároveň dětem, které trápí problémy horních cest dýchacích, plavání velmi pomáhá a dýchání přes odpor vody má pro ně rehabilitační účinky. Co se týče zánětů středního ucha, kterých se rodiče velmi obávají, je velmi málo pravděpodobné, že pokud rodiče dodržují čas pro aklimatizaci a nespěchají ven, je zánět středního ucha způsoben právě „plaváním“. Obecně jím trpí děti, které jsou k tomu náchylné a to bez ohledu na plavání, jelikož bakterie, které by ho mohly způsobit, jsou ve vodě zahubeny chlorem. Velmi důležité je děti aklimatizovat min.15 min a hlavně důkladně ouška vysušit.
Musí se děti potápět?
Nemusí. Rozhodně nebudeme nutit za každou cenu k potápění. Tuto možnost jim ukážeme, vyzkoušíme, ale pokud by se mohlo jednat o velmi stresující zážitek, nemá smysl děti nutit. Lekce by měla být plná her a děti by se v bezpečí, tedy v blízkosti svých rodičů, měly naučit poznávat vodní prostředí a objevovat, co nového v něm dokážou. Je mnoho her a prvků, které jsou velmi prospěšné pro budoucí vztah k vodě a k celkovému plavání, než jen potápění. Rozhodně není správné přistupovat ke kurzům plavání tak, že hlavním cílem bude potápějící se děťátko, protože na videu sousedovic Natálky se to rodičům tolik líbilo. Důležitá je pohoda děťátka i rodiče při společném pobytu ve vodě. K potápění se dá kdykoliv vrátit, děti mu přicházejí na chuť v různých věkových obdobích. Stejně tak pro rodiče jsou lekce velmi poučné, vidí nové možnosti pro aktivity s dětmi ve vodě a zbavují se strachu, že děťátku ublíží nebo ho přitopí.
Není voda v dětských bazénech špinavá, protože do ní malé děti čurají?
„Deset vyčuraných miminek nadělá ve vodě menší škodu než jeden neosprchovaný dospělý! ” Tak by se dal definovat poměr nebezpečí pro bazén. Čůrající miminka jsou v kvalitně fungujícím bazénu opravdu tím nejmenším nebezpečím. Mnohem horší jsou nezodpovědní dospělí, kteří by náhodou přišli do bazénu špinaví či nemocní. V takových případech ale automaticky reaguje bazénová technologie, která na pokles chloru, který se navázal na přítomné bakterie, adekvátně zareaguje a vodu automaticky dočistí.